literatura
Zdravím všechny. Doufám, že pilně čtete. =) Nezapomeňte posílat seznamy četby k maturitě. Adresu vám předala Adéla, zatím mám od 5 lidí. Ze skript si prosím doplňte Milana Kunderu a Josefa Škvoreckého. Zatím.
Díky za seznamy četby. Nedodali: Michal Š. a Daniel S. =( Prosím co nejdřív!
Projděte si prosím všechny tři části poválečné české prózy, první dvě jsem vám řekla, třetí je samizdatová a exilová lit. - 5 autorů + další osobnosti poznamenané komunistickým režimem: Pavel Tigrid, Vladimír Škutina, Karel Pecka (přečtěte si str. 59 - 61), Eva Kantůrková - str.63 aj. Díla nemusíte. Zítra poslední kapitola Drama po roce 1945, divadla.
Ještě si doplňte:
SOUČASNÁ ČESKÁ LITERATURA
Po listopadu 1989 se literatura mohla zase plynule rozvíjet, vrací se knihy zakázaných autorů, vydává se tvorba světových autorů, samizdatová a exilová literatura. Po pádu cenzury zanikají exilová nakladatelství, vznikají u nás desítky nových nakladatelství.
V současné době publikují např.: M. Viewegh, Květa Legátová, Jáchym Topol, Miloš Urban, Petra Hůlová, Emil Hakl, Jan Balabán, Jiří Hájíček, Patrik Hartl, Radka Třeštíková, Anna Bolavá (oceněný R „Do tmy"), Kateřina Dubská (bestseller „Dcery"), Alena Mornštajnová a mnoho dalších. V zahraničí publikuje Patrik Ouředník (píše česky a francouzsky, žije ve Francii) - s I. Klímou a M. Kunderou nejpřekládanější žijící český autor, píše prózu, poezii, eseje („Europeana. Stručné dějiny 20. věku" - próza, „Šmírbuch jazyka českého. Slovník nekonvenční češtiny")
Možná znáte knihy a filmy Patrika Hartla, divadelního a filmového režiséra, scénáristy a spisovatele „Prvok, Šampón, Tečka a Karel", „Malý pražský erotikon", „Nejlepší víkend" a další nebo Radky Třeštíkové „Osm", „Bábovky", „Veselí" aj. Hodně čtená je Alena Mornštajnová - „Hana", „Hotýlek" aj. Pokud jste sledovali detektivní seriály „Případy pro exorcistu" a „Modré stíny", autorem je Michal Sýkora.
Do mnoha jazyků byly přeloženy knihy Miloše Urbana - 13 R, novely, povídky - „Sedmikostelí", „Hastrman", „Santiniho jazyk", „Mrtvý holky", sci-fi „Urbo Kune",...
Kdo má k maturitě M. Viewegha, najděte si ho na Wikipedii: povídky a romány, vývoj tvorby, změna tematiky a stylu po zdravotních komplikacích atd.
ČESKÉ DIVADLO A DRAMA po r. 1945
1. Těsně po válce: To, co bylo napsáno během okupace, jinotajné hry. Jan Drda - „Hrátky s čertem": vítězství vojenského vysloužilce Martina Kabáta nad peklem = protektorát, obrovský úspěch
2. Po r. 1948 umělecký propad, hry tendenční, politicky motivované, kolektivizace venkova, budovatelské výrobní drama - černo-bílé postavy, jednoduchý jazyk). Umělecky kvalitní hry - Divadlo satiry, např. Josef Kainar: „Ubu se vrací aneb Dršťky nebudou" (A. Jarry), 1949 - pravděpodobně 1. české absurdní drama, moc zneužívaná primitivem, po 6 reprízách zákaz.
3. 2. pol. 50. let: Pavel Kohout - stále ideologická hodnota, ale méně povrchní, prolomení primitivnosti předešlých her. „Dobrá píseň", „Zářijové noci", „Taková láska"
4. 60. léta: uvolnění, 1. průlom do schematičnosti - hry F. Hrubína „Srpnová neděle", „Křišťálová noc". Úspěšná dramata - M. Kundera: „Jakub a jeho pán" (Diderot - Jakub fatalista), „Majitelé klíčů" z 2. sv. v., „Ptákovina" - groteskní fraška, vyšetřování „aféry" ve třídě, kde se na tabuli objevil nakreslený kosočtverec, autorem ředitel, který chtěl prověřit své podřízené.
Klasická divadla přestala v dostatečné míře oslovovat diváka, proto vznikají ve velkých městech MALÁ nebo STUDIOVÁ DIVADLA s řadou vynikajících herců, režisérů a autorů:
Divadlo Na zábradlí (1958): Praha, zrodilo se tu tzv. text-appealové divadlo - pořady z povídek, písniček, scének, komentářů. Hlavní tvůrci - Jiří Suchý a Ivan Vyskočil (vymyslel termín). Tento typ divadla vzniká přímo před divákem i s divákem (komunikuje s ním, oslovuje ho), mizí hranice jeviště - hlediště. Ivan Vyskočil: „Kdyby 1000 klarinetů" (se Suchým), „Autostop" (s Havlem), „Cesta do Úbic", „Křtiny v Hbřvích aneb Blbá hra", „Haprdáns neboli HAmlet PRinc DÁnský ve zkratce"
Semafor - SEdm MAlých FOrem (akronym - druh zkratky): hudební komedie, jazz, film, poezie, pantomima, loutky, výtvarné umění
Praha 1959, založil Jiří Suchý se skupinou divadelníků a hudebníků. Nakonec dominovala jedna forma, Semafor se stal scénou písničkářské a herecké dvojice Jiří Suchý - Jiří Šlitr (zemřel r. 1969, otrava plynem). Současné zaměření - činohra, muzikál, kabaret. Od r. 1967 dvojice Jiří Grossmann (zemřel 1971 na rakovinu) - Miloslav Šimek, pak Šimek - L. Sobota, Krampol, další osobnosti - M. Horníček, P. Nárožný, J. Dvořák, K. Štědrý, P. Filipovská, zpěváci Matuška, Gott, Pilarová, Černocká, Urbánková aj.
1. hra „Člověk z půdy" - vznikl hudební a divadelní fenomén, hudební doprovod Orchestr Ferdinanda Havlíka. Následovalo pásmo písniček „Zuzana je sama doma", kabaret „Jonáš a tingl-tangl, „Návštěvní den I. - III.", „Zavěste, prosím, volá semafor"
1960 vznikají 1. nahrávky hitů jako Pramínek vlasů, Včera neděle byla, Malé kotě, Dítě školou povinné aj. 1964 natočili JS a JŠ s Pilarovou, Hegerovou, Matuškou a Gottem filmový muzikál „Kdyby tisíc klarinetů". Vznikaly velice kvalitní hry písňového typu, kombinace písní a scének.
R. 1970 přichází Jitka Molavcová, 1972 - „Kytice" nejhranější hra Semaforu, 1974 vytvořil samostatnou skupinu J. Dvořák. Po r. 1990 se JS rozhodl vrátit Semaforu jeho původní poetiku, proto opustily divadlo skupiny Šimka a Dvořáka. Hodně prostoru má J. Molavcová. Poslední inscenace divadla Semafor: „Šest žen", „Možná že jistě ale určitě snad", „Me too"(2018)
Určitě se podívejte na nějaký sestřih pásem, hlavně se Šlitrem, Grossmannem =)
Vím, že asi nemáte motivaci, ale počítejte s maturitou. Dejte si dohromady všechny knížky, ke kterým nemáte nějaké úkoly a kontext. Pošlete mi to, já to dám dohromady a domluvíme se na předání.
Referáty mi pošlete prosím mailem. Napište stručně obsah vlastními slovy a dojmy - co vás zaujalo, co se vám nelíbilo. Dostanete samozřejmě známku jako vždycky. Koho se to týká: Dan V. (Postřižiny), Kuba (Tankový prapor), Adéla V. (Skalpel, prosím), Kristýna (Zahradní slavnost), Michal (Tajná zpráva z Prahy), Daniel S. (Einsteinův mozek), Matěj H. (Tarzanova smrt). Jestli jsem na někoho zapomněla, omlouvám se, čtěte taky. Dan B. by si mohl nechat smazat 5 a přečíst Příliš hlučnou samotu. =)
Další divadla:
Divadlo Za branou: pražské divadlo 1965 - 1972, výrazná osobnost - Josef Topol (v době normalizace zakázán), režisér Otomar Krejča, slavné hry - „Konec masopustu", „Kočka na kolejích", „Slavík k večeři" aj.
Divadlo Járy Cimrmana: pražské divadlo s tematikou fiktivního génia Járy C., jen muži, inteligentní mystifikace, založení: 1967 Jiří Šebánek (zemřel), Zdeněk Svěrák (1936), umělecký šéf, Lad. Smoljak (1931 - 2010), Karel Velebný (zemřel), Miloň Čepelka. 1969 opouštějí Velebný, Šebánek divadlo. I po revoluci - stálice, hrají dodnes, Praha - Žižkov, zakládali si na faktu, že jsou to samí neherci. Kvůli několika ztrátám ve sboru přijali na výpomoc i několik herců. Další osobnosti: Pavel Vondruška (zemřel), Jan Kašpar (zemřel), Václav Kotek (zemřel), částečně syn Vojtěch Kotek, Jar. Weigel (zemřel), částečně Mir. Táborský a Ondřej Vetchý aj. Z repertoáru jsou nejznámější hry Z. Svěráka a L. Smoljaka.
Znaky: 1 dokonalá mystifikace, vytváření pseudověd, 2. hra s nesmyslem, blízké studentské recesi, intelektuální náročnost, 3. lidský, dojemný humor, 4. civilní, až záměrně neprofesionální herectví, 5. improvizace, parodování, absurdita, 6. forma: seminář + hra
Hry: Akt, Vyšetřování ztráty třídní knihy (1967), Hospoda Na Mýtince, Vražda v salonním kupé, Němý Bobeš, Cimrman v říši hudby, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Posel z Liptákova, Lijavec, Dobytí severního pólu, Blaník, Záskok (v současné době 1. v žebříčku inscenací), Švestka, Afrika (2002), České nebe (2008) - několik dalších her v žebříčku současných inscenací
L. Smoljak: navíc scénárista (film „Kulový blesk", „Vrchní, prchni" se Svěrákem, „Rozpuštěný a vypuštěný", „Tři veteráni" se Svěrákem aj.)
Z. Svěrák: scénárista, dramatik, herec, spisovatel, autor písňových textů (syn Jan režisér a scénárista), filmy: Obecná škola, Kolja (Oscar za nejlepší cizojazyčný film r. 1996), Tmavomodrý svět, Vratné Lahve
Napište mi, jestli jste viděli v divadle nějakou jejich hru nebo jestli jste nějakou slyšeli/četli, a pokud ano, co byste ještě doplnili do typických znaků tohoto divadla.
Další divadla: Hradec Králové - Klicperovo d., Pardubice - Východočeské d., Chrudim - Pipichovo d., Liberec - Divadlo F. X. Šaldy, Plzeň - Divadlo J. K.Tyla, Ostrava - Divadlo Petra Bezruče, České Budějovice - Jihočeské divadlo a další městská divadla
UPOZORNĚNÍ: Referáty a úkoly (hlavně po Velikonocích) budou započítány do závěrečné klasifikace.
Přeju všem pěkné velikonoční svátky, užijte si je co nejlíp.
Ještě několik významných experimentálních divadel:
Divadlo Husa na provázku: Brno, 1967, skupina amatérských divadelníků z JAMU. Vypůjčili si název knihy brněnského spisovatele Jiřího Mahena Husa na provázku, obsahující experimentální divadelní, cirkusová a filmová libreta. V roce 1969 museli z názvu vypustit „husa" (G. Husák v čele KSČ =)) - Divadlo na provázku. V 70. letech: J. Pecha, B. Polívka, Ch. Poullain, J. Bartoška, K. Heřmánek, M. Donutil, ...dramatik M. Uhde, tehdy zakázaný utor. 1990 původní název, dodnes Divadlo Husa na provázku (Zelný trh)
HaDivadlo: 1975 Prostějov, původně Hanácké divadlo, od 80. let Brno. Výrazná osobnost -dramatik, herec a režisér A. Godflam (do r. 1993), spisovatel, dramatik a režisér J. A. Pitínský, původní herci - P. Liška, T. Matonoha, J. Plodková, J. Polášek aj.
Studio Ypsilon - Ypsilonka: 1963 Liberec, od r. 1978 Praha, členové souboru - např. J. Lábus, M. Dejdar, J. Havelka, J. Schmitzer, J. Synková aj., dříve i M. Lasica, O. Kaiser, J. Schneiderová aj.
Divadlo Sklep: 1971 Praha, D. Vávra a M. Šteindler, k současným členům patří T. Hanák, H. Navarová, B. Trojanová, J. Macháček, M. Načeva, J. Vacek, O. Trojan aj. (filmy „Kopytem sem, kopytem tam, „Vrať se do hrobu", „Perníková věž")
VÁCLAV HAVEL (1936 - 2011)
dramatik, esejista, disident, kritik komunistického režimu, jeden z prvních mluvčích Charty 77 (5 let vězení), později politik, devátý a poslední prezident Československa a první prezident České republiky (1993 - 2003)
V 60. letech - Divadlo Na zábradlí: hry „Zahradní slavnost", „Vyrozumění", po r. 1968 zákaz publikovat, disident, různá zaměstnání (jevištní technik, pomocný dělník v trutnovském pivovaru).
Jako spisovatel se proslavil absurdními dramaty - Absurdita je životní pocit bezmocného člověka, lidský život postrádá smysl, vládne pocit odcizení, neexistuje schopnost komunikace. Ve východní Evropě má absurdní drama specifickou podobu - je zrcadlem absurdního systému, absurdita se stala realitou. Inspirace Havlových her: Triviální každodenní situace, konverzace se skládá z obyčejných banalit, postavy jsou přihlouplé, omezené, stupidně žvaní. Řeč je deformována, slovní zásoba je hrůzná, komická, obsahuje přehršel frází, lidé nejsou schopni se domluvit.
„Zahradní slavnost" (1963): Mladý, inteligentní Hugo Pludek se dostane na zahradní slavnost, kde se funkcionáři dorozumívají pomocí funkcionárštiny = familiární, vulgární výrazy a slova, která ztratila svůj primární význam, schází věcný obsah sdělení. Hugo si tuto řeč osvojí a je jmenován do vysokých politických funkcí. Ztrácí ale svou osobnost. Zahradní slavnost je karikatura byrokratické společnosti, kde se pomocí nesmyslů hovoří o nesmyslech.
„Vyrozumění" (1965): i zde odcizení jazyka, byrokratická arogance
Čtenářsky asi nejpochopitelnější - „Audience"(1975), „Vernisáž" (1975), „Protest"(1978): tzv. vaňkovské jednoaktovky, spojené postavou Ferdinanda Vaňka (ve Vernisáži Bedřich)
80. léta - „Asanace", „Largo desolato", „Pokušení"
2007 „Odcházení": ztráta politické funkce, problematika korupce, bulvár, zfilmovaná
Pavel Kohout (1928)
dramatik, básník, prozaik (viz exilová a samizdatová lit.). S V. Havlem získali už v 60. letech světový ohlas, patří k našim nejuznávanějším dramatikům. Některá díla viz výš, další: „August, August, August" - klaun jako symbol ponižovaného a revoltujícího lidstva, ředitel symbol arogance a krutosti moci. „Ubohý vrah": na motivy povídky Rozum od Leonida Andrejeva, premiéra na Brodwayi, divadelní adaptace Kafkova románu „Amerika", „Požár v suterénu" - absurdní drama a mnoho dalších, z r. 2006 „Malá hudba moci" - německy
Další dramatici: Oldřich Daněk („Dva na koni, jeden na oslu", „Zdaleka ne tak ošklivá, jak se zdálo"), Jiří Šotola („Možná je na střeše kůň"), Daniela Fischerová („Hodina mezi psem a vlkem" podle Skácela), J. A. Pitínský (Cena Alfréda Radoka za nejlepší inscenaci roku 1995 „Sestra úzkost")
A TO JE Z LITERATURY ÚPLNĚ VŠECHNO =)
UPOZORNĚNÍ: Příští týden si zkusíte, co všechno jste se naučili a pamatujete si z literatury. Prosím odpovědi od všech (Určitě vás budu muset na vysvědčení nějak ohodnotit).
Referát mám od Anety, Terky, Adriany, Markéty. Další od Adély K. a Lenky. Souhlasí to?
Vím, že jste v divné situaci, nejistotě, bez motivace, nic není takové, jako jste byli zvyklí, jak bylo léta běžné. Ale určitě se ukončení studia dočkáte, předpokládám, že maturitu taky dělat budete, tak se prostě učte a čtěte, čas máte. Taky si užívejte sluníčka a přírody, vydržte. =)
Slíbené shrnutí - vypracujte co nejvíc bez jakékoli pomoci, v pondělí do večera mi to prosím pošlete. Já vám pak pošlu fiktivní známku. Jde hlavně o zopakování. Prosím ale od všech, i od těch, kteří dosud nic nedělali.
OPAKOVÁNÍ K MATURITĚ
1. Napiš k autorům příslušnou zemi, století (příp. jeho část), epochu nebo směr, který představoval:
J. Joyce -
Sofoklés -
K. Čapek -
F. Villon -
G. B. Shaw -
L. Fuks -
N. V. Gogol -
G. Boccaccio -
F. S. Fitzgerald -
J. Skácel -
K. V. Rais -
U. Eco -
Moliere -
F. Hrubín -
W. Shakespeare -
V. Hugo -
J. Hašek -
E. Hemingway -
J. W. Goethe -
P. Bezruč -
E. A. Poe -
F. Gellner -
J. Dobrovský -
Ovidius -
V. Mrštík -
G. Apollinaire -
2. Vyber si 3 literární žánry a objasni je:
epigram, epos, kronika, legenda, novela, pohádka, pověst, román, tragédie
3. Napiš nejpodstatnější znaky u 3 směrů:
antika, baroko, renesance, romantismus, klasicismus, buřiči, májovci, prokletí básníci, ztracená generace, existencialismus, naturalismus
4. 5.: Do konce příštího týdne vám musím uzavřít známky. Je tedy nutné, abyste všichni dodali úkoly. Děkuji. Několik z vás se neozvalo od poloviny března!
6. 5. V textu o divadlech, nad nadpisem Malá divadla máte vypsané, kdo ještě neposlal referát. Je tam také výzva, abyste mi poslali, k jakým knihám vám chybí pracovní list nebo nevíte kontext. Připravím to na příští týden, kdy se uvidíme. Myslím, že by vás měla být většina, minimálně s jednou knížkou, ale zatím se ozvali asi tři z vás.
Literární test NEODEVZDALI: Natálie, Kuba
K 2. a 3. části literárního testu: Ty už vám nemohu opravovat individuálně, každému, kdo definice neopsal, tam něco chybí. Určitě najdete znaky v sešitě z 1. roč. nebo na internetu. Jde hlavně o to, abyste dovedli spojit charakteristiku a příslušný směr nebo žánr v didaktickém textu. Podrobněji prozaické a dramatické žánry pak k ústní maturitě (tragédie, komedie, román, novela).
Připravte si jakékoli dotazy k maturitě na příští týden (pondělí, úterý, pátek), znovu připomínám vaše požadavky na pracovní listy.
Kdo si vybral k maturitě Pygmalion, kontext je světové drama 20. stol. Autory jsme měli při probírání světové prózy, jen jsem vám je shrnula. Nedávala jsem vám papír, ale zapisovali jsme si při semináři. Kdo nemá, opište si:
ANGLIE - G. B. Shaw - učebnice, sešit + John Osborne:„Ohlédni se v hněvu" - rozhněvaní mladí muži (charakteristika uč., sešit, K. Amis - Šťastný Jim)
FRANCIE - Samuel Becket (irského původu): „Čekání na Godota", absurdní drama (zase v uč., sešitě) + Eugéne Ionesco (rumuns. pův.): „Plešatá zpěvačka", absurdní drama + Jean - Paul Sartre: „Mouchy"
NĚMECKO - Bertold Brecht: „Matka kuráž a její děti", „Žebrácká opera", angažované hry
ŠVÝCARSKO - Friedrich Dürrenmatt: „Augiášův chlév", syntéza expresionismu a absurdního dramatu, historické parafráze